Salzkammergut Trophy 2010 aneb rakouský masakr převážně na malou

S více než 4000 účastníky z 30 zemí je Salzkammergut Trophy největším rakouským MTB maratonem. Dlouhá smyčka regionem světového přírodního dědictví UNESCO Hallstatt-Dachstein-Salzkammergut. Po roce jsme opět vyrazili na maraton v Bad Goisernu, druhý závod série Marathonman-europe, který jsme v loni z důvodu extrémního počasí nemohli dokončit.

Z původně plánované velké teamové účasti nakonec odjela jen dvojice Martin a Bukva. Bukva se představil na 119km a Martin na extrémní trase 211km. Jako základní tábor jsme opět zvolili místní fotbaloví hřiště, které disponuje dostatečným komfortem. Na aklimatizační asi 30km vyjížďku jsme vyrazili okolo jezera Hallstatter see. Poté už nasledovala známá procedura prezentace, výklad trati v češtině a pasta party. Vzhledem k brzkému startu poloviny team jsme vynechali večerní party a šli spát.
Budíček v půl čtvrtý, snídaně a hurá na start. Teplota na startu okolo 25 stupňů dává tušit, že zima určitě nebude. Naštěstí se potvrdila předpověď o menším ochlazení, takže se teplota během závodu nedostane přes 30. V 5 hodin se ozývá startovní výstřel a pole s 500 závodníky se vydává na trať 211km s 7200 metry převýšení. Ti kteří dojedou do cíle stráví na kola až 16 hodin. Pozice na startu nehraje žádnou roli, protože v takhle dlouhém závodu s prvním více jak hodinovém kopci s 800 metry převýšení je dostatek místa a času. Snažím se držet rad Vény a nikam nespěchám.
Po hodině a 11 kilometrech jsem na vrcholu prvního kopce. Následuje prozatím jednoduchý sjezd a hurá znova do kopce na místo Huttenekalm kam se můžou diváci za nějaký ty eura dostat helikoptérou. Odsuď už přichází první těší sjezd zakončený atraktivním průjezdem ve skále vytesanou pěšinou Ewige Wand. Po dvou hodinách trať vede znova přes startovní město a zavádí závodníky do dalšího kola, kde si dostatečně užíváme jednak dlouhých často prudkých výjezdů, ale taky technických sjezdů. Prudké deště v minulých týdnech udělali z tratě kamenitá koryta, takže není nouze o pády. Bohužel jsem byl i svědkem kdy jeden závodník v asi 50 kilometrový rychlosti přehlídne metrový rigol a nepěkným pádu pro něj závod končí v nemocnici.
Na 80 kilometru z Bad Ischlu v dalším více jak hodinovým kopci už dochází na místa kde už závodníci musí své kola potupně tlačit. Následuje sjezd podruhé přes Ewige Wand, kde se na chvíli sjedou trasy A a B, takže zde dochází k menšímu zhuštění provozu. Ve Weissenbachu na 110 kilometru se 210km trasa ještě na 20 kilometru odskočí na jeden kopec z kterého následuje těžký, ale krásný technický několika kilometroví sjezd zpátky do Weissenbachu. Já si ho bohužel ale už neužívám, protože se naplno projevují žaludeční a dýchací potíže se kterýma už bojuji posledních 30 kilometrů. Ještě zkusím jet asi 20km které vedou po rovině do Hallstattu, kde na 150 kilometru po 9 hodinách definitivně končím a jsem rád že se dostanu po ose zpátky do Bad Goisernu.
Z Hallstattu trasa společná pro obě nejdelší distance vede na nejvyšší bod závodu 1500 metrů vysoký Rossalm. Předtím ale ještě závodníci musí zdolat brutální stoupání na Salzberg zakončené až 35% asfaltovou cestu kterou v sedle kola vyjedou jen silný jedinci. Bukva platí nováčkovskou daň a po slušně rozjetém začátku musí z Hallstattu zvolnit a do cíle dojíždí v čase 7:15 na 162 místě. Na extrémní trase vítězí Dietrich Erwin v čase 10:40. Čech Tomáš Trunschka je třetí. Do cíle dojelo v limitu pouze polovina závodníků.
Jsem zjedavej jestli se někdo z teamu za rok postaví na start tohoto masakru, já si to budu hodně rozmýšlet.

Salzkammergut Trophy
kompletní výsledky: zde

Autor: Martin Vydáno: 26.7.2010 Přečteno: 389x